Dnešní doba je báječná - aneb proč se u nás home office nenosí

V dnešní době je tolik možností. I přes dobře zvládnutou IT infrastrukturu, cloudové úložiště, Skype či jiné komunikační aplikace, VPN a vzdálené přístupy ve firmách, se stále setkávám s odmítavým přístupem firem k home office. Jistě se najde mnoho činností, kdy home office není možný, třeba těžko může firma zajistit přesun velkokapacitní výrobní linky do obýváku zaměstnance. Ale mnoho profesí, zejména podpůrné procesy pro výrobu, tuto možnost umožňuje. A to proto, že pro svojí práci pracovníci potřebují pouze počítač, přístup na interní servery a telefon. I přesto stále vnímám, že home office je v celé řadě výrobních společností vnímán, jako něco téměř tabuizovaného. I přes vybudovanou IT infrastrukturu, kterou mají zaměstnanci k dispozici, tuto možnost zaměstnavatelé nechtějí příliš využívat.

Nedávno jsem vedla rozhovor s jednou známou. Je účetní ve velké výrobní společnosti. Home office byl pro ní díky karanténě novinka, protože do té doby zaměstnavatel striktně tuto možnost odmítal. Její každodenní přítomnost doma byla některými členy rodiny brána jako kdyby měla volno a nemusela pracovat. Dokonce její sestra jí nechtěla pomoci s hlídáním dětí se slovy: "Proč potřebuješ hlídat děti? Vždyť jsi doma, tak co?!" Bylo hodně zajímavé poslouchat tento příběh právě proto, že je to ukázkový příklad nepochopení fungování home office. Ne ze strany kamarádky účetní, ale její sestry, jejíž přístup je právě motivací pro zaměstnavatele home office odmítat.

Zamyslíme-li se tedy nad tím, proč se v mnoha společnostech home office nenosí, je to právě nedůvěra. Vzniká očekávání, že zaměstnanec není tolik produktivní, jako kdyby seděl v kanceláři. Tento mýtus např. moje známá účetní vyvrátila během měsíce. Uzávěrka musela být dodělaná, tak si práci rozvrhla trochu jinak než v kanceláři. Nikoliv od osmi do šestnácti hodin u počítače, ale do segmentů během dne tak, aby bylo postaráno o děti a práce byla hotová. Práce, která jí v kanceláři trvala sedm hodin, doma zvládla za čtyři a půl hodiny. Bylo to dáno i tím, že její kancelář je propojená s kanceláři mzdové účetní, kam denně proudily desítky lidí s dotazy a všichni v kanceláři mnohdy nechtěně museli naslouchat rozhovorům zaměstnance se mzdovou účetní. Doma měla na práci klid a díky správnému rozvržení všech úkolů, byla nakonec i produktivnější. Zde projevená důvěra vedla ke zvýšení efektivity práce a motivace k práci.

Je velká škoda, že touha po kontrole a nedůvěra v lidskou produktivitu u vedoucích pracovníků může mít negativní dopad na využití moderních IT nástrojů pro práci doma nebo mimo kancelář. Jsou totiž práce, kde jsou výsledky jednoduše měřitelné a pokud člověk práci neodvede, projeví se to velice rychle na výsledcích. Automaticky očekávat, že zaměstnanec nemá sebemotivaci k práci na home office, také není příliš employee friendly. Věřím, že se najdou tací, kteří doma pracovat neumí a nebo nechtějí. Nicméně stále věřím, že pro mnoho zaměstnanců, by tato šance byla vítaným benefitem, který by znamenal nejen snížení provozních nákladů společností, ale také větší produktivitu jednotlivce.

BPH